NADÁNÍ JENDY B.

Část peněz (konkrétně 10%) jsme se rozhodli věnovat na dobrou věc. A bez vidiny odepsání z daní. To aby se tak nějak nerozplynuly v aparátech různých fondů a nadací (z nichž některé slouží hlavně pro zviditelnění se zakladatelů a jako dobré živobytí), popřípadě se nerozplynuly v 1000 a jedné jednorázové akci, které sice momentálně pomohou, ale dlouhodobě nic neřeší. Rozhodli jsme se pro dlouhodobou cílenou pomoc.

Někdo si možná řekne, že to řeší nějaké sociální dávky. No, jestli jsme správně pochopili zprávu „Analýza financování systému péče o ohrožené děti v České republice“, tak náklady na jedno podobné dítě umístěné v ústavu jsou cca 58 644 tis. Kč. Zatímco když se o něj stará rodina… No, škoda slov. A protože nechceme jen tak brečet nebo nadávat na nespravedlnost rozhodli jsme se něco udělat.

Začínáme skromně – příspěvkem. Naší vizí v této oblasti je časem založit nadaci, nadační fond nebo neziskovku a postupně dlouhodobě pomáhat i dalším dětem.

Jenda je autista

Narodil se, no řekněme, “jiný”. Podobně jako mnoho jiných dětí s autismem, Aspergerovým syndromem, popřípadě s dalšími „postiženími“.  Ne, neberte to prosím nijak hanlivě. Jen to prostě má jinak.

Úplně nám nerozumí (a mi jemu). Nesnáší nejisté a nové podmínky, ale na druhou stranu je cestovatel. Rád cestuje autem, lodí nebo vlakem (vlaky a autobusy přímo zbožňuje) na výlety, které se mu stávají rituálem a přímo si je vynucuje.

Chodí do speciální školy a na dětský tábor nemůže. A když, tak na speciální. Za dlouhé peníze. Rodiče se od něj nehnou. Vzácnými okamžiky jsou ty, kdy jednou ročně odjede a jeho rodičům a bratrovi se otevře necelý týden pro „normální“ dovolenou. Pro “normální” rodinný život. A i na ní neustále čekají na telefon…

Je náročný na pozornost. Jsou chvíle (a je jich opravdu hodně), kdy ji spotřebuje všechnu. Na ostatní se pak jaksi nedostává… A dědové a babičky? Ti jí už nemají ani tolik a tak nějaké to hlídání vlastně dnes už nepřipadá v úvahu.

Nebýt „jiný“, tak by se řeklo, že je Jenda ideální spotřebitel. Podle momentálně jdoucích reklam přesně ví, který mobil nebo auto potřebuje nebo že je potřeba koupit tolik a tolik balení kafe (nejlépe najednou) aby dostal hrnek. A tak chodí a dokola opakuje názvy a jména produktů s nekonečnou variací intonací. Od tázací přes oznamovací, prosebnou, lítostivou a někdy třeba až po výhružnou. Nebo v obchodě ztropí scénu…